Debrief k 2. stredoslovenskému turnaju SDL

Na 2. stredoslovenskom regionálnom turnaji SDL sezóny 2020/2021 debatérky a debatéri okrem pripravovanej tézy debatovali aj na nasledovné dve improvizované tézy:

  1. 30% poslancov každej parlamentnej strany by povinne malo byť vo veku do 30 rokov
  2. Slovensko by malo poskytovať daňové úľavy pre ľudí, ktorí sa presťahujú do menej rozvinutých regiónov

V tomto článku nájdete debriefingové materiály, ktoré pre vás k obom tézam vypracovali skúsení absolventi a absolventky debatných programov SDA, ktoré vám môžu objasniť najdôležitejšie strategické otázky v oboch tézach a dať prehľad niektorých možných argumentov, ktoré mohli oba tímy priniesť. Je dôležité podotknúť, že neexistuje jediný správny návod na debatovanie akjekoľvek tézy, takže rôzne tímy mohli mať k debate odlišné, no rovnako legitímne, prístupy.

Téza: 30% poslancov každej parlamentnej strany by povinne malo byť vo veku do 30 rokov.

Infoslide: Politické strany by naďalej zostavovali kandidátky a ľudia krúžkovali svojich favoritov. Strany, ktoré by boli zvolené do parlamentu, by ale museli zaručiť, že aspoň 30% ich poslancov by bolo vo veku do 30 rokov, aj keď by to znamenalo ich uprednostnenie pred inými zvolenými poslancami.

Kontext teze:

Mladí lidé mají obvykle nižší volební účast při volbách a nižší je také jejich zájem o politiku. Mezi poslanci a poslankyněmi je také obyvykle podíl zvolených mladých lidí velmi nízký. V současném systému jsou zvolení za poslance a poslankyně ti, kteří v rámci kandidátky politické strany byli na předních místech, případně ti, kteří obdrželi více preferenčních hlasů a “předběhli” tak kandidáty, kteří byli na kandidátní listině před nimi. Pokud by byla zavedena teze, tak by, jak říká info slide, stále byla zachována možnost volby občanů, ta by ale byla omezená, pokud by např. za politickou stranu byli zvoleni poslanci, kteří neodpovídají kvótě 30%. Pak by se některý ze zvolených poslanců musel vzdát svého mandátu, aby mohl místo něj nastoupit poslanec mladší, který zvolen původně nebyl.

S tým

Obecně:

Problémy, které chce tato teze řešit, se mohou týkat dvou okruhů. Prvním je zapojení mladých lidí do politiky, ať už jako potenciálních kandidátů a kandidátek, kteří by chtěli kandidovat, nebo jen jako voličů a voliček, kteří se o politiku zajímají. Druhým okruhem je řešení témat a problémů, které se mladých lidí týkají a o které starší politici nejeví tolik zájem.

  1. Lepší schopnost řešit problémy mladých lidí
  • Současní politici jsou z většiny starší 30 let a neumí řešit problémy mladých lidí a nejsou ani motivovaní se těmto problémům věnovat. Pokud je v Národní radě z většiny zastoupena pouze starší generace obyvatel, tak není zajištěna reprezentace všech, ale jsou disproporčně reprezentování obyvatelé ze starších věkových skupin.
  • Mladí lidé řeší mnoho problémů spojených například se vzděláním nebo s hledáním bydlení. V současné době je třeba řešit také mnoho problémů, které ovlivní budoucnost na mnoho desítek let. Jedná se například o problémy spojené s globálním oteplováním nebo ztrátou biodiverzity. Současní politici se o tyto problémy tolik nezajímají, ať už proto, že jim nerozumí, mají pocit, že se jich netýkají, nebo proto, že nezajímají jejich voličskou základnu, která je zpravidla starší. Proto například neřeší globální oteplování nebo vzdělávání, ale věnují se třeba zvýšení penze současným důchodcům.
  • Mladí lidé mají větší znalosti problémů, které je třeba v budoucnu řešit. Je to proto, že sami tyto problémy řeší, nebo proto, že vědí, že se jich tyto problémy budou v budoucnu týkat a proto se také zajímají o to, jak tyto problémy vyřešit. To můžeme vidět třeba v zájmu mladých lidí o problematiku vzdělávání nebo globálního oteplování – stávky za klima atd…
  • Pokud budou mladí lidé zastoupení v Národní radě, budou mít větší možnost ovlivnit rozhodování o problémech, které se jich týkají a které zásadně ovlivní jejich budoucnost. Budou moci předkládat návrhy zákonů, vyjadřovat se k přijímaným zákonům, nebo ovlivňovat směřování své vlastní politické strany. Tím, že jich bude v každé straně 30 procent, budou představovat sami o sobě významný hlas, který může mnoho ovlivnit a zároveň mohou na svou stranu získat další poslance a poslankyně, případně veřejnost.

Hlas mladých lidí je důležitý, protože politici by se neměli zajímat pouze o to, co jim přinese okamžité politické body, ale i o vývoj země do budoucna. Tím, že budeme mít v politice zapojeno více mladých lidí, tak zajistíme, že problémy budoucnosti bude někdo chtít řešit.

  1. Mladí lidé a politika

Zvýšení zájmu o politiku

  • Mladí lidé nemají o politiku zájem, protože starší politici neřeší témata, které se jich týkají, a neumí o politice komunikovat. Politici jsou často z úplně jiné generace, nezastupují jejich názory a pohled na svět. Starší politici a političky také často nepoužívají moderní technologie, neumí s mladými lidmi komunikovat a neřeší problémy, které mladí lidé mají.
  • Mladí poslanci a poslankyně mají podobné životní zkušenosti jako jiní mladí lidé a proto by byli schopni s mladými lidmi lépe komunikovat. Například využívat sociální sítě jako Instagram na sdělování informací, jako dělá český poslanec Dominik Feri, který umí srozumitelně vysvětlit vládní opatření týkající se pandemie.

Motivace mladých lidí zapojit se do politiky

  • Kvóta 30% by zvýšila zájem mladých o kandidaturu na poslance a poslankyně.
  • Mladí lidé v současnosti nemají tolik zájem kandidovat. Mladí lidé mají malou možnost prosadit se v rámci politických stran, protože jsou v nich krátce, neměli šanci předvést co umí a veřejnost je tolik nezná. Není pro ně tak snadné dostat se na volitelná místa kandidátek, protože vedení stran upřednostňuje kandidáty, které zná déle, případně ty, kteří jsou více známí veřejnosti. Zároveň mladí lidé nemají pocit že by mohli v politice něco změnit.
  • Opatření by tohle mohlo změnit, protože politické strany budou potřebovat mladé lidi na svých kandidátních listinách. Zároveň budou politické strany motivovány samy aktivně vyhledávat kvalitní kandidáty.

Už v prvním bodě bylo vysvětleno, že je důležité zapojení mladých lidí do politiky, protože mladí lidé mohou řešit témata, které současní politici neřeší. Zároveň čím více mladých lidí bude mít o politiku zájem, tím více bude kvalitních kandidátů a kandidátek, kteří mohou do NR kandidovat. Z toho, že mladí lidé budou prosazovat opatření, která zlepší budoucnost země, budou nakonec profitovat všichni.  Zároveň zapojení mladých lidí do politiky může mít i další benefity. Mladí lidé se mohou rozhodnout dále vzdělávat a získávat o politických otázkách informace, protože najednou zjistí, že je to něco, co se jich týká. Pokud se sami do politiky nezapojí, alespoň budou moci udělat informovanější rozhodnutí při volbách a budou umět lépe kontrolovat chování politiků.

N tým

Obecně:

Zapojení mladých lidí do politiky lze řešit mnoha dalšími prostředky a není nutné přistupovat k opatření, které zásadně omezuje možnost občanů, koho mohou volit. Zapojení mladých lidí do politiky můžeme podporovat reklamními kampaněmi, nabídkami stáží nebo zlepšením vzdělávání na středních školách. Pokud máme mírnější prostředky, kterými můžeme dosáhnout stejného výsledku, tak není nutné porušovat principy demokracie a přistoupit k takto přísnému omezení svobodného volebního práva.

  1. Omezení demokracie

Upřednostnění zájmů jedné skupiny

  • Zavedením opatření by byl narušen princip rovnosti lidí v demokracii, protože jedna skupina (mladí lidé do 30 let) by byla zvýhodněna oproti jiné skupině tím, že by měli snazší cestu do Národní rady.
  • Lidé pod 30 by měli zjednodušenou pozici, protože na rozdíl od jakýkoliv jiných věkových skupin by měli garantováno, že budou zastoupení v Národní radě v určitém počtu. To je nespravedlivé, protože mají výhodu, aniž by si ji nějak zasloužili a aniž by byla (jak bude vysvětleno níže) jakkoliv ospravedlnitelná. Taková nespravedlivá výhoda je nepřijatelná v demokracii, jejímž základním znakem je právě rovnost všech občanů.

Omezení možnosti výběru

  • Principem zastupitelské demokracie je, že si občané mohou vybrat koho chtějí volit, tento princip by byl zavedením teze narušen.
  • Zavedením teze by byla vůle občanů omezena. Byla by omezena tím, že by kandidát, kterého si zvolili, musel být “vyřazen” politickou stranou a nahrazen kandidátem, který splňuje požadavek do 30 let. Nebo tím, že by politické strany nebyly svobodné v tom, koho dají na kandidátku, protože by vždy alespoň 30% zvolených poslanců muselo být do 30 let.
  • Lidé by měli mít právo vybrat si, koho chtějí volit a komu věří, že bude reprezentovat jejich zájmy. To často nemohou být lidé do 30 let. Člověk v důchodovém věku například může mít chtít zájem zvolit si takového poslance nebo poslankyni, který bude reprezentovat jeho zájmy. Může to být někdo blíže jejich věku, nebo někdo kdo zná problémy, kterými procházejí. Mladí lidé tyto problémy nemusí znát a také nemusí mít důvod je chtít řešit, protože se jich přímo netýkají. V tomto případě mají tedy lidé někteří lidé omezenou možnost svobodně si vybrat, kdo bude nejlépe reprezentovat jejich zájmy, protože politické strany budou muset upravovat své kandidátní listiny tak aby byli zastoupeni i mladí lidé, i když třeba samy politické strany na tom zájem mít nemusejí.

Zavedením teze by tedy určitá část společnosti ztratila možnost zvolit si také představitele, které mohou co nejlépe chránit jejich zájmy a jejich zájmy by pak následně nemusely být dobře hájeny. Jiná skupina by zároveň získala nespravedlivou výhodou, protože by měli snadnější cestu jak se dostat do Národní rady a jak prosazovat své zájmy. Demokracie má být založena na tom, že hlas každého člověka má mít stejnou hodnotu a že jsou si všichni ve svých hlasech rovni. Zavedením opatření narušuje tyto principy a tím narušuje uspořádání společnosti.

  1. Nedostatek zkušeností mladých lidí

Nedostatek zkušenosti

  • Mladí poslanci a poslankyně nemusí mít dostatek zkušeností na to, aby dobře reprezentovali občany.
  • Povolání poslance je náročná práce, která vyžaduje důkladné znalosti společnosti, práva i životní zkušenosti. I když jsou mladí lidé inteligentní, většinou nemají ještě potřebné pracovní zkušenosti, nebo dokončené vzdělání.
  • Například někdo kolem 25 let má teprve čerstvě vystudovanou vysokou školu a málo pracovních zkušeností. Na druhou stranu o deset let později už bude mít pracovních zkušeností více, bude mít třeba také více životních zkušeností. Je tedy pravděpodobné, že díky lepším zkušenostem a vzdělání by mohl být tento člověk kvalitnějším poslancem až když bude starší.
  • Zavedením teze bychom tedy způsobili, že se do Národní rady dostane mnoho nezkušených poslanců a poslankyň, kteří tak budou zabírat místo těm zkušenějším.

Špatný výběr kandidátů

  • Kvóty na mladé poslance a poslankyně nezaručí, že vybraní kandidáti na poslance a poslankyně budou kvalitní.
  • Politické strany budou nuceny místa na kandidátkách pro lidi do 30 let zaplnit, bez ohledu na to, jestli budou mít dostatečný počet vhodných kandidátů. To znamená, že lidé pod 30, kteří budou na kandidátkách, nemusí být tak kvalitní a budou zabírat na kandidátních listinách místo lidem, kteří jsou sice starší, ale vzdělanější a více vhodní pro pozici poslance nebo poslankyně.
  • I mezi poslanci pod 30 let se samozřejmě mohou objevit kvalitní kandidáti, ale pokud je někdo schopný a umí přesvědčit voliče, tak nepotřebuje kvóty, aby se do Národní rady dostal a bude zvolen i bez speciálních výhod.

Protože mladí kandidáti mohou mít nedostatek zkušeností a nemusí tak nejlépe reprezentovat své voliče a protože by se zavedením opatření nemuseli dostat starší, kvalitnější kandidáti na kandidátní listinu, není toto opatření vhodné. Je lepší zachovat současný stav a nechat volbu na občanech, kteří si sami mohou vybrat, jestli kandidáta nebo kandidátku zvolí, nebo ne. Občané tak sami mohou posoudit kvalitu toho, koho volí. Pokud je někdo schopný a dokáže je přesvědčit, bude zvolen bez ohledu na svůj věk.

 

Závěr

Jak je vidět výše, v debatě se mohou vyskytnout střety ohledně toho, jestli jsou mladí lidé dostatečně kompetentní, aby byli dobrými poslanci a poslankyněmi, a naopak jestli jsou starší poslanci a poslankyně schopni řešit problémy, kterým mladí lidé čelí. Dále je možné debatovat o tom, jestli důsledky tohoto opatření a omezení ostatních skupin obyvatel opravdu stojí za výsledek, který nastane. Také je možné debatovat o tom, jestli je toto opatření opravdu potřebné a jestli není možné problém zapojení mladých lidí do politiky řešit i jinými prostředky.

 

Téza: Známkovanie na stredných a základných školách by malo byť zrušené

Infoslide: Žiaci by mohli dostávať slovné hodnotenie a spätnú väzbu na svoju prácu počas polroka. Písomky a ústne odpovede by mohli naďalej existovať.

 

S-tím

Infoslide jasne definuje alternatívu známkovania. Súhlasna strana by v definícií mohla infoslide uviesť do dôsledkov a uvažovať nad ďalšími funkciami známkovania a ich nahradením v prípade aplikácie tézy (vysvedčenie, prijímací proces na strednú školu, vplyv na maturitu a prijímací proces na vysoké školy). Niektoré S-tímy môžu mať tendenciu zadefinovať tézu tak, že namiesto známkovania bude využité percentuálne hodnotenie. Toto nie je dobrým nápadom, keďže zmena status-quo v prípade aplikovania takto zadefinovanej tézy je minimálna. Je omnoho lepšie (a debatne zábavnejšie) zadefinovať tému viac kontroverzne a otvorene zavrhnúť alternatívu využívania akejkoľvek obdoby známkovania (percentá, hviezdičky, včeličky a tak podobne).

1) Menej stresu (hodnota: duševné zdravie)

  • Známkovanie predstavuje zdroj stresu pre študentov a žiakov. Veľmi široké spektrum znalostí študentov musí byť pri každom hodnotení vtesnané do veľmi úzkych kategórií (1,2,3,4,5).
  • Takto úzke kategórie nemajú dostatočnú hodnotu na informovanie znalostí žiakov a nutne zjednodušujú realitu.
  • To vytvára tlak na žiakov a spôsobuje stres – žiaci sa boja, že malé pochybenie na teste alebo výpadok pri ústnej odpovedi bude predstavovať rozdiel medzi napr. známkou 2 a 3.
  • Žiaci si uvedomujú, že tento rozdiel v známkach môže viesť k trestom od rodičov, zhoršenie vysvedčenia a podobne, čo vytvára tlak.
  • Slovné hodnotenie vie komplexnejšie opísať znalosti žiaka. Žiak si je vedomý, že menšia chyba nezmení celé hodnotenie jeho odpovede alebo testu a bude sa teda cítiť pod menším stresom.
  • Menej stresu všeobecne vedie k duševnej pohode a duševnému zdraviu, ktoré sú veľmi dôležité a to špeciálne pre dospievajúcich ľudí.
  • Protiargument: argument N1.

2) Zameranie na znalosti, nie známky (hodnota: vzdelanie)

  • Ako bolo analyzované v predchádzajúcom argumente, hodnotenie známkami má veľmi malú výpovednú hodnotu.
  • Slovné hodnotenia obsahujú viac detailov ohľadom znalostí žiaka – ktoré oblasti a témy žiak zvláda a v ktorých musí pridať. Toto hodnotenie má potom k dispozícií aj rodič žiaka a teda lepšie rozumie, na čom by malo jeho dieťa popracovať a môže mu pomôcť dosiahnuť lepšie výsledky. Rovnako tak aj žiak lepšie rozumie, kde má pridať.
  • Toto má výhody aj pre rodičov „čistých jednotkárov“, pretože aj u takýchto žiakov existujú oblasti a témy v učive, kde môžu mať rezervy. V prípade, že by takýto žiak dostal 1, často si to rodičia a žiaci vykladajú tak, že žiadna ďalšia práca nie je potrebná, čo je tiež chybný postoj.
  • Zavedenie opatrenia povedie k zmene orientácie zo známok na znalosti u žiakov, rodičov aj učiteľov. Ak spoločnosť prejde od známok ku slovnému hodnoteniu, výsledkom bude lepšie vzdelanie pre všetkých žiakov.
  • Protiargument: Slovné hodnotenie funguje už dnes – učiteľ komunikuje so žiakom, existujú konzultácie, kde sa žiak môže prísť spýtať, na čom má popracovať. Tiež existujú rodičovské združenia a iné formy komunikácie, ktoré majú učitelia s rodičmi. Vidíme, že to nevedie k výraznému zvýšeniu zamerania na znalosti[1]. Tento argument by tiež nepriniesol želané výsledky.

3) Komplexnejšie ohodnotenie (hodnota: férovosť)

  • Okrem toho, že hodnotenie známkami vedie k veľmi nejasnému hodnoteniu v rámci rigidných kategórií, nespĺňa ani funkciu porovnateľnosti.
  • Rôzne školy majú rôzne úrovne, rôzni učitelia hodnotia rôzne – niektorí majú vyššie štandardy, niektorí majú nižšie štandardy. Výpovedná hodnota známok sa v dôsledku toho znižuje
  • Táto situácia vedie k neférovosti – dvaja žiaci s totožnými znalosťami môžu dostať rôzne známky na rôznych školách, čo môže viesť k nerovností šancí pri prihlasovaní sa na strednú, či vysokú školu.
  • Toto je veľmi neférová situácia, ktorá je výsledkom používania známok.
  • Ak by sa namiesto známok používali slovné hodnotenia, učiteľ by musel opísať znalosti a problémy žiaka podrobnejšie než je to v prípade známok, čo by lepšie a komplexnejšie opísalo jeho znalosti.
  • Takýto prístup je teda viac férový a slovné hodnotenia žiakov sú porovnateľnejšie omnoho lepšie, než známky.
  • Protiargument: Známky majú objektívne kritéria, ktoré sú naprieč školami rovnaké (v percentách), k tomuto teda dochádza iba výnimočne. To, že niektoré školy sú prísnejšie, než iné, bude reflektované aj v slovnom hodnotení. Problémom je teda systém škôl samotný, nie známkovanie.

 

N-tím

Kľúčom k úspechu N-tímu pri refutácii, no i pri vlastných argumentoch, je uvedomiť si, že N-strana nemusí odmietať akékoľvek prínosy alternatív známkovania. Napr. slovné hodnotenie môže existovať (a už i dnes de facto existuje) spolu s klasickým známkovaním. N-tímu stačí dokázať, že existujú dôležité oblasti, v ktorých je existencia známkovania nutná a nedá sa nahradiť alternatívou.

1) Nepripravenosť na tlak, a.k.a diamanty sa tvoria pod tlakom (hodnota: duševné zdravie)

  • Známkovanie z jednotlivých testov a ústnych odpovedí, no rovnako tak aj na polročnom, či koncoročnom vysvedčení, je tiež súčasťou vzdelávania a osobnostného rastu. Vedie to k adaptácií žiakov na život pod tlakom.
  • Tento tlak vzniká postupne – v prvých ročníkoch na známkach nezáleží, keďže nevedú k zhoršeniu alebo zlepšeniu šance na dobrú strednú či vysokú školu. Taktiež málokedy záleží na polročných známkach. Aj známky z jednotlivých testov a odpovedí nie sú rozhodujúce – stále je možné viac sa učiť a dostať lepšiu známku pri ďalšom teste/odpovedi.
  • Tento tlak teda postupne rastie s vekom a dospievaním žiakov a študentov – pomalý nárast umožňuje žiakom lepšie sa s ním vyrovnať.
  • Oveľa horšia situácia by bola, ak by žiak na tlak nebol vôbec pripravený a odrazu by musel pracovať pod tlakom, na ktorý nebol predtým zvyknutý. To je presne to, čo sa stane v prípade, že plán S-tímu bude aplikovaný. Mnohí študenti po konci strednej školy nastúpia na vysoké školy, kde známkovanie prebiehať bude a v podstate každá známka je výsledkom testu alebo ústnej odpovede. Na takúto situáciu študenti nebudú pripravení, čo môže viesť ku psychickým problémom a horším výkonom v škole.
  • Podobná situácia existuje aj pre študentov, ktorí nepokračujú na vysokých školách. Ak po škole začnú pracovať, je veľmi pravdepodobné, že pre nich bude náročné spĺňať výkonnostné požiadavky v práci, keďže na tlak nie sú zvyknutí zo stredných škôl.
  • Zrušenie známkovania teda povedie k situácii, kde študenti a žiaci nebudú zvyknutí na tlak a stres, v dôsledku čoho pre nich bude omnoho náročnejšie vyrovnávať sa s tlakom v ďalšom štúdiu či zamestnaní. Takýto šok vedie vo všeobecnosti k horším výsledkom a možným problémom s duševným zdravím.
  • Protiargument: Žiaci si postupne zvykajú na tlak inými spôsobmi, nie iba známkovaním. Stále bude dochádzať k testom, ústnym odpovediam a budú existovať vysvedčenia. Zrušenie známkovania vedie k zníženiu nezdravého stresu, no študenti si na tlak budú zvykať tak či tak.[2]

2) Problematické prijímačky ( hodnota: duševné zdravie)

  • Známky ako také boli vytvorené kvôli tomu, aby existoval objektívny systém porovnávania žiakov, ktorý môže byť použitý naprieč žiakmi a školami.
  • I keď slovné hodnotenie má svoje výhody (a je možné ho využívať spoločne so známkami), neumožňuje porovnávať žiakov. Ako príklad budú v tomto argumente použité prijímacie skúšky na stredné školy. Pri nich školy nemajú kapacitu prečítať si niekoľko desiatok slovných posudkov pre každého žiaka zvlášť.
  • Známky predstavujú férový a objektívny spôsob hodnotenia. S-strana musí priniesť spôsob, ako tieto veľmi dôležité procesy budú fungovať bez známkovania.
  • Predchádzajúci argument ukazuje, že bez známok žiaci nebudú pripravení na prácu pod tlakom a stres. Akákoľvek forma prijímacích skúšok, ktorý S-strana navrhne, bude predstavovať výraznú formu stresu – či to budú ústne pohovory, Testovanie 9, písomné skúšky, atď.
  • Plán S-strany sa teda snaží znižovať stres žiakov, v konečnom dôsledku však vedie k úplnému opaku – v jeden moment bude potrebné žiakov hodnotiť nejakým spôsobom, ktorý k stresu nutne povedie. Avšak vo svete S-tímu to bude horšia situácia ako v status-quo, v ktorom si na stres žiaci pomaly zvykajú prostredníctvom známkovania.
  • Protiargument: Ako je vysvetlené v protiargumente k N1, žiaci budú zvyknutí na tlak, zrušenie známkovania povedie iba k zmenšeniu nezdravého stresu. Akýkoľvek ďalší spôsob prijímačiek je teda možný.

3) Motivácia a nejednoznačné hodnotenie (hodnota: vzdelanie)

  • Pre mnohých žiakov je známka výrazným motivačným faktorom. Poskytuje totiž jednoznačnú a jasne vyjadrenú hodnotu znalostí žiaka, na rozdiel od slovného hodnotenia.
  • Zároveň je zlá známka aj silnou motiváciou zlepšiť svoje snaženie.
  • Slovné hodnotenie môže byť nejednoznačné pre žiaka aj pre rodiča. Ak napr. učiteľ napíše, že žiak nejaké učivo nevie, nie je jasné, do akej miery to je problém a či je toto učivo nutné alebo nie. Toto môže byť reálny problém pre učiteľov základných škôl, ktorí nemusia mať prehľad o tom, čo je dôležité a čo nie.
  • Známky sú univerzálnym „jazykom“, ktorému rozumejú učitelia, žiaci aj rodičia. Je chybou zbaviť sa ho, keďže môže viesť k nedorozumeniam.
  • Protiargument: Iba pre menšinu žiakov je známka lepšou motiváciou ako pozitívne slovné hodnotenie. V konečnom dôsledku, žiaci sú viac motivovaní tým, že sú pochválení učiteľom, než nejakým číslom v žiackej knižke. V prípade nejasností, už teraz existuje mnoho spôsobov ako môžu učitelia komunikovať s rodičmi, žiaci sa stále môžu spýtať, ako vážne sú ich nedostatky. Rodičia budú možno nútení viac komunikovať s učiteľmi, aby si vyjasnili ich slovné hodnotenia – to sa však dá považovať za pozitívum, keďže budú mať lepší prehľad o znalostiach vlastných detí.

[1]Alternatívne sa dá tvrdiť, že tento benefit už bol dosiahnutý v súčasnom stave.

[2]Je potrebné formulovať protiargument tak, aby nebol v kontradikcii s argumentom S1.

 

You may also like...

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *